Zdař Bůh! Jsme součásti světového dědictví UNESCO!

Jedna z nejstarších středověkých hornických oblastí těžby cínu v Německu leží uprostřed hornaté krajiny s hustými lesy. V regionu okolo Ehrenfriedersdorfu začali horníci s těžbou cínových rud již počátkem 13 století. Patentovaná kolová pumpa, používaná od poloviny 16. století, platila po dalších více než 300 let za světově nejlepší vodní čerpací techniku. Kolovou pumpu můžete i dnes obdivovat při prohlídce v prohlídkovém důlním závodu Cínový důl. Při té se dostanete výtahem do saubergské hlavní šachty v hloubce 100 metrů uvnitř hory a seznámíte se s řadou historických hornických strojů. Zažijte kulturní poklad Krušných hor. Čeká Vás zde i jízda hornickou důlní dráhou.

Voda pro stoupovny a prádla byla přivedena 5,5 kilometru dlouhým umělým příkopem. Tento příkop zvaný Röhrgraben, který byl údajně vybudován ve 14. století, byl se svým stoupáním na tehdejší poměry technickým mistrovským dílem. Nyní je to nejstarší umělý příkop Německa, který je stále ještě v provozu. Do roku 1990 byl využíván při zpracování cínu a dnes představuje možnost příjemné túry v idylické přírodě, kde můžete objevit i cínové sejpy v údolí potoka Greifenbach.

Papírenský mlýn v Niederwönitzu je jednou z nejstarších stále ještě funkčních papíren Německa. Dříve dodávala hornické správě papír. Nákladně renovované technické muzeum Vás nyní zve na cestu do minulosti. Výrobní hala opět ožívá a pracující stroje jako velký kulový vařič nebo tzv. Holanďan Vám ukážou proces výroby až k hotové lepence. Nechte se překvapit rozmanitostí možností využití lepenky při interaktivní túře lepenkárnou. A při okružní prohlídce obytnými prostory zase můžete nahlédnout do života dávných majitelů papírny. Na závěr Vás čeká možnost, vyzkoušet si ruční výrobu papíru v dílnách jako za časů Agricoly.

Pracovat pod povrchem země, to znamená neustálou temnotu, nikdy nenastávající den. Krušná práce za nepříznivých podmínek vedla často k onemocněním a nízkému střednímu věku horníků. Neustále se střídaly vzestupy a pády, kdy byly doly zavírány a pak opět zprovozňovány. Do těžkého života horníků se můžete vžít při návštěvách našich prohlídkových dolů.

Navštivte naše historická horní města. Kromě městského práva vlastnila i další rozsáhlá hornická privilegia a díky nim mohla přinášet vzácné nerostné bohatství na denní světlo.

Bezmála nespočetná doprovodná svědectví hornické činnosti udělají z každé turistické túry speciální zážitek. Na trase hornické naučné stezky objevíte štoly, rýžovnické haldy a další relikty. Určitě si s sebou nezapomeňte vzít baterku!

Opuštěné štoly a doly se nyní navracejí do lůna přírody, různé rostliny a živočichové zde nachází svůj životní prostor. Tak například využívá výr velký v čase hnízdění pravidelně areál pinky v Geyeru. Rýžovnické haldy, které zůstaly po vytěžení cínových sejp (zbytky kamení, které neobsahovalo rudu) ze 13./14. století od té doby tiše odpočívají v údolí potoka Greifenbach. Idylická turistická trasa podél památkově chráněného umělého příkopu Röhrgraben Vás zavede od přehrady Greifenbachstauweiher až na kopec Sauberg v Ehrenfriedersdorfu, kde najdete prohlídkový důl.

Tradiční hornické průvody, které se konají už od středověku, mají svůj původ v společných průvodech horníků a hutníků do kostela. Při zvláštních příležitostech se vystupovalo společně, aby se uctily důležité osobnosti nebo aby se také poukázalo na neúnosné podmínky tohoto řemesla. Saské hornické průvody byly v roce 2016 zapsány na seznam německého nemateriálního kulturního dědictví.

Poslední těžební šichta v dole před Vánocemi byla tzv. Mettenschicht (podle vánoční modlitby). Důlní dozorce při této šichtě předčasně nechal ukončit práci horníků a společně vykonali náboženský rituál v cáchovně. Za doprovodu hornických písní tak děkovali za požehnání hor při těžbě. Při tom společně zasedli k prostému jídlu, které se většinou skládalo z uzeniny, bramborové kaše a kysaného zelí.